| Svařování |
| Proudění horkého plynu, zpravidla vzduchu, přenáší teplo na spojované plochy základního materiálu a vnější zóny přídavného materiálu. Ohřáté oblasti se tak přivedou do plastického stavu a pod tlakem se vzájemně spojí. Rozložení teplot je v celé svařované zóně rovnoměrně proměnné. V místě svařování je teplota nejvyšší a směrem k provedené části svaru rovnoměrně klesá, směrem k nesvařené části rovnoměrně stoupá. Metody svařování plastů horkým plynem a přídavným materiálem se blíží svým postupem ke svařování kovů, např. svařování plamenem s přídavným materiálem nebo svařování elektrickým obloukem, avšak s výraznými rozdíly v postupu svařování a nastavení svařovacích parametrů. Svařování bez přídavného materiálu, např. při přeplátovaných svarech, je možné provádět u tenčích materiálů, hlavně fólií. |
Tak jako u svařování kovů je i u svařování termoplastů nutné dodržet parametry a podmínky svařování, nebo-li technologickou kázeň. Kvalitní sváry lze pak docílit s vyškoleným personálem. |
Druhy plastů |
PVC-U neměkčený polyvinylchlorid
PVC-C chlorovaný polyvinylchlorid
PVC-P měkčený polvinylchlorid
PB polybuten
PE-HD vysokohustotní polyethylen
PE-LD nízkohustotní polyethylen
PE-MD středněhustotní polyethylen
ABS akrylonitril–butadién–styrén
EPDM terpolymer ethylen–propylén–dién
PA polyamidy
PC polykarbonát
GF Plasty s přídavkem skelného vlákna v procentech (25,30,35)
|
|
